Zdravé obouvání
Lidská noha je po srdci nejvíce zatěžovaným tělesným orgánem. Zároveň je však také nejvíce zanedbávanou částí těla. Zatímco propagaci péče o ostatní části těla je poskytnuto hodně prostoru, zdraví nohou je věnována jen minimální osvěta. V důsledku toho jsou naše nohy často „napěchovány“ do tvarově i materiálově nevhodné obuvi a dokud se samy neozvou bolestí, ani si na ně nevzpomeneme. Lékaři pak tráví hodně času napravováním škod, jimž se dalo snadno předejít výběrem správné obuvi.
Obuv sehrává ve vztahu k bipedální lokomoci člověka důležitou funkci. Nejdůležitějším úkolem obuvi je ochránit nohu před nepříznivými vlivy vnějšího prostředí a podporovat její základní fyziologické funkce jako jsou stání, chůze a běh. Obuv může rovněž zajistit částečnou eliminaci vrozených nebo získaných vad nohou, nebo naopak podílet se na jejich vzniku. Obuv může napomáhat, ale i omezovat fyziologické funkce nohou.
K dobrým návykům správného obouvání patří rovněž správné užívání obuvi podle účelovosti. Pro celodenní nošení nejsou vhodné různé typy gumotextilní obuvi (tenisky, cvičky, kecky, jarmilky), které jsou určeny zejména pro sport a venkovní hry. Pro zcela malé děti se nedoporučuje nosit tenisky a textilní obuv s pryžovou podešví, neboťdíky dobré adhezi podešve k podložce sklouzává noha dítěte v obuvi dopředu (známé díry ve špici), což vede spolu s teplem, jež se v obuvi tvoří, k poškození kůže a prstů. Zatímco teplo v usňové obuvi se zvýší asi o 10%, u textilní obuvi s pryžovou podešví je to cca o 25%.
S péčí o nohu je nutno začít hned po narození dítěte. Již úzké a těsné punčošky nebo punčochové kalhotky omezí pohyb dětských nohou a mohou způsobit deformity. Dítě musí začít chodit samo a nezačne dříve, dokud jeho kostra, vazy a svalstvo není k tomu způsobilé. Stavění dětí na nožičky, které ještě samo nechodí dítěti škodí.